Chování a temperament

Anglický setr je lidi milující lovecký pes, který je velmi přátelský, laskavý a jemný. Je králem mezi setry a ze všech plemen setrů je nejklidnější, nejpřátelštější a nejsnáze cvičitelný. Jako všichni lovečtí psi i on je hodně energický, náročný na pohyb, tvrdohlavý a schopný samostatného rozhodování. Důležitá je správná socializace od útlého věku. Anglický setr rád štěká a štěkotem oznámí každou nově příchozí návštěvu, ale zároveň má lidi velmi rád a náležitě si užívá i společnosti cizích lidí. Výcvik není složitý, vždy však musí být veden laskavě a pomocí pozitivní motivace. Hrubým napomínáním a fyzickými tresty nejenže nedosáhnete požadovaného úspěchu, ale pes se zároveň stane ještě více tvrdohlavým. Každý anglický setr potřebuje hodně pohybu a pravidelné zaměstnání, ne každý se však bude věnovat lovecké práci, pro kterou byl původně vyšlechtěn. Je tedy na majiteli, aby svému psovi vymyslel jinou pravidelnou činnost. Dobrou volbou jsou dnes stále populárnější psí sporty. Anglický setr bude vynikat v činnostech jakými jsou agility, agility cross, rally, flyball, tanec se psem, dogtrekking a své uplatnění může najít také v canisterapii. 

Vzhled

Anglický setr je středně velký až velký lovecký pes, který je známý svým elegantním vzhledem a ladným pohybem. Dlouhá hlava má jasně vyjádřený stop a bývá nesena vysoko. Středně velké, oválné oči mají přátelský výraz. Uši anglického setra jsou středně dlouhé, poměrně nízko nasazené a bývají neseny svěšené podél lící. Mírně klenutý krk je střední délky a přechází ve středně dlouhé tělo s rovnými zády. Prostorný hrudník je dostatečně hluboký a široký s dobře klenutými žebry. Středně dlouhý ocas je nasazen v linii hřbetu a je osrstěn delší srstí, která vytváří typickou vlajku. Dlouhé, svalnaté končetiny jsou zakončeny pevnými tlapami. Dlouhá, zvlněná srst působí na omak hedvábným dojmem. Anglický setr má srst v barvě bílé s černou, bílé s jantarovou, bílé s citronově žlutou nebo může být trojbarevný. Plemeno má kohoutkovou výšku 61-68 cm a v dospělosti dosahuje váhy 25-30 kg.

Historie

Podle dostupných záznamů existovali v Anglii psi podobní setrům už před více než 400 lety. Tehdy sloužili převážně k lovu ptactva. Existují důkazy o tom, že anglický setr vznikl křížením pointera s vodními španěly a později pravděpodobně i s anglickým špringeršpanělem. Moderní historie anglického setra se však začíná psát mnohem později. V 19. století se Angličan Edward Laverack a později Velšan Purcell Llewellin začali věnovat cílenému chovu. Zatímco Laverack se snažil vyšlechtit setry jemné a družné, kteří by uspěli ve výstavním kruhu, Purcell Llewellin se snažil zlepšit lovecké schopnosti psů, jejich čich, rychlost a zajistit co největší upotřebitelnost psů pro lov. Oba typy setrů se pak staly základem moderního chovu. V Americe byl anglický setr poprvé oficiálně uznán v roce 1884 a dodnes se tam těší poměrně slušné popularitě mezi chovateli. 

Péče a životní podmínky

Anglický setr je přátelský, energický, na lidi orientovaný pes, který je vhodný i do rodin s dětmi. Jeho rodina by však měla být dostatečně aktivní, aby dokázala psovi nabídnout nějaké zaměstnání a uspokojila jeho požadavky na pohyb. Doma se pes chová klidně, je přátelský a dobromyslný a vysloveně miluje děti. Potřebuje lidskou společnost a nerad zůstává sám. Venku pak dává průchod svému temperamentu a užívá si pohyb. Za určitých podmínek jej lze chovat i ve městě, ale mnohem lepší pro něj bude život na předměstí nebo na venkově. Anglický setr má vrozenou vášeň pro lov a rád se proběhne ve volné krajině.
Hedvábná srst anglického setra potřebuje pravidelné kartáčování. Aby srst zůstala krásně čistá a hedvábně jemná, doporučuje se zhruba co dva měsíce koupel. Samozřejmostí by měla být každotýdenní kontrola očí a uší, stejně tak jako pravidelné čištění zubů. S touto činností mohou pomoci speciální dentální hračky nebo k tomu uzpůsobené pamlsky. Pokud se pes pravidelně nepohybuje po tvrdším povrchu a nemá možnost si přirozeně obrousit drápky, je nutné v případě potřeby provést jejich zkrácení. 

Krmení

Anglický setr je aktivní pes, který vydává velké množství energie. Proto potřebuje odpovídající krmivo určené pro psy velkých plemen. Doporučuje se kvalitní suché krmivo, rozdělené do dvou denních jídel. Druh krmiva závisí na věku a úrovni aktivity psa. Anglický setr má předpoklady přibývat na váze, pokud jej budete překrmovat. Proto vždy podle zátěže psa zvolte odpovídající krmivo a upravte krmnou dávku podle jeho aktuálních potřeb tak, aby byly uspokojeny jeho nutriční požadavky, ale zároveň tak, aby nedocházelo k překrmování, které má za následek nadměrné tloustnutí a vede k obezitě psa. 

Klasifikace FCI

Podle FCI (Mezinárodní kynologická federace) je anglický setr zařazen do skupiny VII. - Ohaři, přinašeči a slídiči, sekce 2 - Ohaři, s pracovní zkouškou. Oficiální zkratka pro ČR je AS. Původním využitím je to aportér ptactva, dnes aportér a společník.

Historie plemene anglický setr

Podle dostupných záznamů existovali v Anglii psi podobní setrům už před více než 400 lety. Tehdy sloužili převážně k lovu ptactva. Existují důkazy o tom, že anglický setr vznikl křížením pointera s vodními španěly a později pravděpodobně i s anglickým špringeršpanělem. Moderní historie anglického setra se však začíná psát mnohem později. V 19. století se Angličan Edward Laverack a později Velšan Purcell Llewellin začali věnovat cílenému chovu. Zatímco Laverack se snažil vyšlechtit setry jemné a družné, kteří by uspěli ve výstavním kruhu, Purcell Llewellin se snažil zlepšit lovecké schopnosti psů, jejich čich, rychlost a zajistit co největší upotřebitelnost psů pro lov. Oba typy setrů se pak staly základem moderního chovu. V Americe byl anglický setr poprvé oficiálně uznán v roce 1884 a dodnes se tam těší poměrně slušné popularitě mezi chovateli. Podle anglického "set" nebo "setting dog", jako označení pro psa, který po navětření zvěře usedne a upozorní tak lovce. Původ má anglický setr ve starých spanielech, dříve ptačích psech - loveckých psech v Anglii používaných k lovení ptáků a zvěře asi od 15. století. Později se křížili s francouzskými a španělskými ohaři, aby získali starobylou vlastnost zasednutí u zvěře. Setr jako takový údajně vznikl na konci 18. století šlechtitelskou snahou reverenda Harrisona. Ve dvacátých letech 19. století se začaly oddělovat různé barevné formy, a vzniklo tak několik oddělených plemen setrů. Anglický setr byl do své nynější štíhlé podoby vyšlechtěn Edwardem Lawerackem, který položil základ celé linii. Tento setr, pocházející z jižní Anglie je bílý s různě velkými tečkami, skvrnami a plotnami různých barev. Poprvé se objevil na výstavě v Newcastlu, a poměrně rychle si získal oblibu po celé Anglii, a poté i v Kanadě a Evropě, kam se dostal spolu s anglickými plnokrevníky. Na šlechtických dvorech byl používán jako stavěč pernaté zvěře. Později, kdy nastal rozmach myslivosti, byli setři hromadně přiváženi i k nám.